Nikolaus Brüll se narodil v roce 1922 v Eupenu, dříve německém městě připojeném po první světové válce k Belgii. Nikolausova rodina tímto připojením získala belgické občanství, rodiče se však spíše než jako Belgičané cítili být Němci.
Po nacistickém vpádu do Belgie v květnu 1940 byl Eupen začleněn do Německé říše. Nikolaus dobrovolně vstoupil do Hitlerjugend a v září 1941 získala jeho rodina německou národnost. S německou národností přišla také německá branná povinnost, a Nikolaus narukoval do wehrmachtu. Po půlročním výcviku byl 19letý Nikolaus v březnu 1942 poslán na východní frontu.
Nikolausova vojenská kariéra skončila v srpnu 1943 poté, co utrpěl těžké zranění pravé nohy. Noha musela být pro vážnost zranění amputována a Nikolaus strávil zbytek války ve vojenských špitálech. V květnu 1945 byl zajat americkými jednotkami.
V říjnu 1945 se Nikolaus mohl po třech a půl letech vrátit domů. Po osvobození se Eupen opět stal součástí Belgie a všichni „němečtí“ občané Eupenu – včetně Nikolause a jeho rodiny – se stali předmětem vyšetřování. Nikolaus sám byl krátce po svém návratu uvězněn v internačním táboře Verviers na základě několika obvinění: ozbrojená činnost proti Belgii a členství v Hitlerjugend. Prokázal, že v armádě sloužil jako odvedenec, byl propuštěn a nakonec mu byla vrácena občanská a politická práva.
Navzdory tomu se válka pro Nikolause nikdy nestala minulostí, protože chybějící noha i vycházková hůl mu každý den připomínaly jeho zážitky, které nemohl skrývat ani před svým okolím.
