Horst Willner byl německý velitel ponorky. Od ledna do května 1945 se účastnil rozsáhlé námořní operace, při níž na své ponorce převezl svou rodinu a mnoho civilistů do bezpečí.
Horst Willner se narodil v roce 1919 v Drážďanech. Do Kriegsmarine (německého námořnictva) vstoupil v roce 1938 a po celou druhou světovou válku velel ponorkám. V říjnu 1944 mu bylo svěřeno velení U-3505, ponorky typu XXI, která byla jednou z nejmodernějších zbraní německého loďstva.
V lednu 1945 zahájila Rudá armáda masivní operaci zacílenou na východní Prusko. Ta vyvolala početnou vlnu uprchlíků, mezi nimiž byly i Willnerova žena Ursula Menhardtová a jejich novorozená dcera Barbara. Ursula s dcerou se dostaly do Gdaňsku, kde nastoupily na loď Wilhelm Gustloff, která se k evakuaci používala. Těsně před vyplutím vzal Willner svou rodinu na palubu ponorky U-3505. Zachránil jim tím život, protože Wilhelm Gustloff byl napaden a potopen sovětskou ponorkou, přičemž přežilo jen několik set osob.
Willner svým rozhodnutím provést evakuaci své rodiny i čtyř přítelkyň členů posádky jednoznačně porušil rozkazy, protože civilistům byl vstup na německé ponorky zakázán. Černé pasažérky tak musely být na palubu dopraveny tajně. Ursula a ostatní ženy se převlékly za námořníky a dítě bylo ukryto v polštáři uvnitř lodního vaku. U-3505 vyplula z Gdaňsku v březnu 1945 a zamířila k městu Hel. Zde Willner přibral zhruba 50 chlapců z Hitlerjugend ve věku od 12 do 16 let. Všichni cestující i posádka zdárně dopluli do Travemünde.
Willner dostal rozkaz odplout s U-3505 do Kielu a vyčkat na další rozkazy. Ponorka zde byla v dubnu 1945 zničena americkým náletem. Willner tyto události přežil. Po skončení války pracoval pro německou přepravní společnost. Zemřel v Brémách v roce 1999.